Abstract: Chlorované uhlovodíky (CIU) patří mezí nejčastější kontaminanty životního prostředí. Posun od mechanických způsobů jako je odtě chemických (oxidativní í reduktivní) forem čištění směrem ke kombinovaným, tj. chemicko-biologickým nebo čistě biologickým pos vytvořil prostor pro uplatně ni molekulární genetiky i v této oblasti. Pomoci molekulárně-genetických metod je možné jak detailně m průběh mikrobiální degradace, tak predikovat její vývoj a podle toho nastavovat vhodné parametry sanačního procesu.

Dolinová I., Špánek R., Ševců A. Dvořák L.: “Aplikace molekulárně-genetických metod pro studium procesů biodegradace chlorovaných uhlovodíků v podzemních vodách“, Vodní hospodářství, 66 (11) (2016)37-42.